Renesanční písně jako živý jazyk, jímž můžeme rozprávět s minulostí, těšit přítomné, vyzpívat své vlastní strasti a vyjádřit radostná chvění, vzplanutí lásky, rozhořčení, bojovná vzepětí i uspokojení a klid. Osmihlasý vokální soubor Cantio antiqua se zaměřuje na evropskou renesanční hudbu nepohrdaje přesahy do gotiky, raného baroka a občas i do současnosti. K této tzv. staré hudbě soubor přistupuje s mladickým zápalem ve smyslu hesla: tehdy byla hudba ještě mladá. V této tzv. vážné hudbě Cantio antiqua nachází humor, ironii, ba i lechtivé obrazy ze života světské společnosti, která dozajista nebyla příliš jiná než náš vlastní svět. A tak tam, kde snad původně píseň zněla příliš seriózně a vznešeně, nerozpakujeme se zapojit vlastní fantazii a v duchu renesančních hříček podložit hudbě nový text. Hudební ukázky propojujeme s vyprávěním o renesanční společnosti či s dobovými básněmi.

Programy souboru:

Koncerty pro radost

Pořady složené z „nejoblíbenějších“ skladeb světské renesanční hudby, pojaté jako stolní společnost. Písně autorů různých zemí s převažujícím námětem lásky ve všech podobách.

Malá stolní společnost aneb Bavme se s písní, básní a vínem:

Pořad složený ze skladeb evropské renesance, zejm. autorů francouzských, vlámských, italských či anglických (Arbeau, Certon, Richafort, Jannequin, Dufay, Josquin Despréz, Verdelot, Lasso, Gastoldi, Monteverdi, Lasso, Morley, Dowland a další). Námětem většiny písní je láska ve všech svých podobách, ba i hanlivé, posměšné či necudné příběhy o vztazích mezi muži a ženami. Přes všechny žerty prosvítající nejen v tónech písní, ale v básních, kterými hudbu spojujeme, však nakonec přece jen vítězí nejčistší láska.

Podivuhodný život renesančního kavalíra Martina Špetle z Třibřich a Ostřešan:

Příběh diplomata, ale především skutečného renesančního člověka, jenž se narodil v Čechách, ale procestoval značnou část západní Evropy, aby nakonec svůj domov nalezl v Polsku. Líčení o tehdejší společnosti a historických událostech doplňuje hudba, jíž Martin Špetle mohl, ba leckdy i musel slyšet: Certon, Lasso, Josquin, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Trojan Turnovský, Simon Bar Jona Madelka, Wacław z Szamotuł, Cyprian Bazylik z Sieradza či Mikołaj Zielenski.

Svaté lásky labyrint aneb Dialog česko-polský:

Duchovní písně české a polské renesance (gotiky a raného baroka) ukazují ve vzájemném rozhovoru blízkost obou jazyků, obou tehdejších společností a možnosti kulturní výměny mezi oběma národy.

Bonjour a Adieu: Guillaume Dufay

Skladby vlámského skladatele Guillaumea Dufaye (1400-1474), jenž stál u samé kolébky renesance, spojuje jediné centrální téma: láska, ať už láska světská či duchovní. Jeho skladby pak ukazují vývoj od středověké hudební estetiky až ke skutečným renesančním elementům, které inspirovaly velikány Pořad ve spolupráci s Isabel Kraft (Würzburg) a Collage – Forum für frühe Musik (Berlin).